
Snowboarding je moderní zimní sport podobající se lyžování. Místo lyží se však používá snowboard (jakoby jedna široká lyže =), na kterém jsou nohy připevněny za sebou téměř kolmo ke směru jízdy. I přesto, že jde o sport poměrně mladý, patří k nejrychleji se rozšiřujícím sportům na světě a předpokládá se, že pokud bude růst počet snowboardistů stejně jako doposud, během několika let se jejich počet převýši počet lyžařů. A to jako v zahraničí, tak i u nás.

Úplné počátky snowboardingu jsou někde na konci šedesátých let, kdy několik nadšených "surfařů" přemýšlelo co dělat v zimě
a dostalo nápad vytvořit si surf, se kterým by se dalo jezdit na sněhu. Tak vznikl první snowboard, i když po pravdě
řečeno tomu dnešnímu příliš podobný nebyl. Bylo to jakési malé surfové prkno a nemělo ani vázání.
Ani materiál použitý
k jeho výrobě nebyl příliš vhodný, byl totiž příliš měkký a křehký a prkno při tvrdším dopadu praskalo.
Jeho hlavním problémem však bylo to, že neměl ostré boční hrany a tudíž byl téměř neovladatelný.
Začátek to však byl dobrý a mezi
"surfaři", kteří si nemohly dovolit trávit celou zimu na Floridě se stal docela populární. Někdy v první polovině
sedmdesátých let zjistila skupinka stále ještě nespokojených nadšenců, že pokud si připevní k prknu boty pomocí
pásků bude ovladatelnější. V dalších letech se domácí kutilové začali učit od výrobců lyží a udělali asi největší
skok k dnešní vizáži snowboardů. Výrazně totiž zúžili prkno, dali mu skluznici a hlavně mu přidali kovové hrany,
díky nimž byl najednou snowboard daleko ovladatelnější než dříve. Někdy v této době také začínají vznikat první
ryze snowboardové firmy jako např. Burton, Ride, Hammer, atd. Snowboarding se stává populárnm a pomalu se rozšiřuje
z USA také do Evropy.
V 80. letech se zrodil nápad, který rozdělil snowboarding na dvě odlišné skupiny.
I přesto, že prkna s hranami přinášela jednodušší ovládání, měla stále relativně malý přenos síly na hranu a to
hlavně díky měkkému vázání, ve kterém nebyla noha upnuta příliš pevně. A tak kutilové opět nakoukli k lyžařům a
použili jejich pevné vázání a tvrdé boty s přezkami (tzv. přezkáče).
Použití tohoto vázání a bot opravdu přineslo
další zlepšení ovladatelnosti, ale na úkor volnosti, která je při různých tricích (různá salta, otočky, skoky atd.)
velmi potřebná a tak mnoho snowboardistů zůstalo u starého měkkého vázání.
Začátkem 80. let dokonce vznila první česká firma (Vasa snowboards-1980) zabývající se výrobou snowboardů.
To už ale snowboarding postupně dobíjel svět donedávna zvyklí pouze na lyžaře. Nyní již následují léta devadesátá,
která do tohoto sportu přinesla velký převrat. S tím, jak snowboarding rostl na oblibě, firmy věnovaly stále větší
úsilí na vytvoření nových a lepších materiálů, jednodušších vázání, pohodlnějších bot a mnoha jiných doplňků. Za zmínku
určitě stojí, že snowboarding se letos dostal poprvé i na program zimních Olympijských her a to v zastoupení dvou disciplín
Halfpipe (U-rampa) a slalom. V dnešní době již tento sport není výsadou bláznivých "surfařů" ani mladých, ale i mnoho
dospělých zjistilo, že není nutné krotit dvě křížící se lyže, ale je docela zábavné klouzat na snowboardu.
Freestylem se nazývá převážně jízda po neupravených terénech, různé skoky, otočky, salta a jiné triky, ježdění ve
snowparcích a také Halfpipe (U-rampa) a překážky všeho druhu. U tohoto stylu je snaha o maximální volnost pohybu při
zachování dobré ovladatelnosti snowboardu. Proto se používají "měkké boty" a freestylová vázání s nízkými opěrkami. Mezi
freestylové závodní disciplíny patří Halfpipe (U-rampa), kde se jezdec snaží udělat co nejvíce co
nejobtížnějších triků, Airstyle, což je jeden velký skok, na kterém se snaží závodník udělat co nejobtížnější
trik či kombinaci několika triků najednou a Slopestyle, což je jízda z kopce s několika menšími skoky a
hrboly a opět snaha o provedení co nejobtížnějších triků. Zde se však hodnotí i styl jízdy. V těchto disciplínách se
nehodnotí rychlost jízdy nýbrž kvalita a obtížnost skoků. Freestyle je doménou spíše těch mladších a odvážnějších.
Freeride je mezi širokou veřejností asi nejpopulárnějším stylem, snad díky tomu, že je tolik uvolněný. Je kombinací
Freestylu a Carvingu. Představuje volnou jízdu po širokých pláních, ale i upravených sjezdovkách, sjíždění strží a hlavně
sem patří Extrémní snowboarding (něco jako skialpinismus na snowboardech). Umožňuje použití všech druhů bot i vázání,
freeridové snowboardy jsou pak střední cestou mezi vyhraněnými styly (kompromis mezi pružným freestylovým a tuhým
carvingovým snowboardem. Důvodem proč mnoho lidí opustilo lyže a nazulo feeridové prkno je i to, že naučit se na
snowboardu jezdit v hlubokém sněhu není nic příliš obtížného a zvládne to i průměrný jezdec. Do Freeridových závodních
disciplín bysme mohli zařadit Bordercross - (jakýsi motokros na prknech), kde závodníci startují ve
skupinách na trať plnou překážek a vyhrává ten kdo se dostane nejrychleji dolů.
Carving představuje skupinu jezdců (sjezdařů), kteří si libují v jízdě po upravených sjezdovkách,
maximální rychlosti, řezaných obloucích a prudkých zatáčkách. Důraz je zde kladen hlavně na maximální přenos síly na hranu
snowboardu. Zde se používají naopak "tvrdé boty" (přezkáče, lyžáky), tvrdé vázání a sjezdové snowboardy s nosem pouze
vepředu (zadní není třeba). Tento jízdní styl je vidět především v Rakousku, Francii a Evropě obecně. Také co se závodů
týče, jsou v Carvingových disciplínách Evropané lepší než Amíci. Carvingové disciplíny jsou například Sjezd,
Slalom, Super-G, tyto discipliny jsou stejné jako lyžařské. V Paralelním slalomu a Super-G
jezdí vždy dva závodníci najednou rychlejší vyhrává.
Předpokládám, že jste si nekoupili žádné žehlící prkno za pár stovek, takže byste se měli o svůj snowboard řádně starat. Základní věci, jako je vyhýbání se kamenům a jiným sračkám na sjezdovce je pro každého určitě automatika. Každej správnej snowboardista by ale mě dbát o svůj snowboard i mimo hory a sjezdovky. Ochranný obal, trocha péče a pravidelný odborný servis Vám můžou ušetřit nemalé výdaje za údržbu a opravy. České sjezdovky bohužel nepatří mezi ty nejkvalitnější, takže není problém setkat se s tvrdým a zledovatělým povrchem. Ten se může v případě nenabroušených hran stát velice nebezpečným. Ani mokrý sníh není nejvhodnější a v případě, že nemáte svoje prkno pořádně navoskované, může se skvělý dne změnit ve špatnej vtip. Tyto a řada dalších podobných faktorů by vám měla jasně naznačit, že byste měli před každou sezónou své prkno odnést do servisu a zařídit si pokud možno kompletní servis. Nebo přinejmenším nabroušení hran a navoskování.
Ostře nabroušené hrany jsou základem pro kvalitní jízdu, svižné řezání oblouků a jak jsem již řekl, pro přežití na ledu a ztvrdlém sněhu. Nebudu ze sebe dělat kdovíjakýho znalce... v životě jsem hrany nebrousil. Podle mě je nejlepší tuto záležitost přenechat odborníkům v servisech. Jediné tak co musíte udělat, je snowboard do servisu odnést, za tři dny ho vyzvednout a zaplatit asi 90 Kč. Najdou se ale i kutilové, kterým příjde investice tolika peněz zbytečná. Pro ně bych tu měl stručný návod jak na to.
Před broušením hran je třeba odstranit různé výstupky, ztvrdlé částečky a roztřepené kraje (ostřiny). Nejsnadnější je použít jednosečný pilník. Dejte pozor, abyste nepoškodili hrany a nezbrousili jejich úhel. Základna hrany se ostří pilníkem, který držíte naplocho a pilujete od špičky k patce. Nejdůležitější, ale hlavně nejpoužívanější částí, je úsek pod vázáním. Na hrany zde působí nejvyšší tlak a proto by tato část měla být stále ostrá. Je lepší zkontrolovat ji častěji, než riskovat problémy na sjezdovce.
I voskování se dá přenechat servisu, ale kdybyste opravdu neměli peníze, dá se to udělat i doma a ani to není tak složitý a náročný jako broušení. První co musíte udělat, je očistit skluznici. Poté by to chtělo vybrat správný vosk, odpovídající sněhovým podmínkám a teplotě sněhu. Je teda pravda, že pro normální "amatéry" - většinu postačí vosk univerzální. Když máte vosk, roztopte ho a nakapejte rovnoměrně na celou skluznici. Poté vezměte žehličku (postačí i normální) a vosk zažehlete po celé ploše a nechte zaschnout. Pozor! Žehličkou přejíždějte rychle, aby se skluznice nespálila. Po zachnutí vezměte plastovou škrabku nebo cokoliv podobného a postupně vosk seškrábněte. Pro co nejmenší odpor při jízde doporučuji seškrabovat vosk od špičky k patě. Je zde samozřejmě i druhá možnost. Vykašlat ze na žehlení a vosk normálně natřít (nanést, napatlat). První možnost je ale trvanlivější a kvalitnější.
Broušení a voskování samozřejmě není vše. Je třeba se starat i o vázání. Časem se můžou některé šroubky uvolnit, takže doporučuji před každým ježděním zkontrolovat všechny součástky a přímo na svahu sebou mít kapesní nářadíčko. Dnes už je sice snowboardové nářadí k dispozici na téměř každém vleku, ale nespoléhal bych na to. Jistota je jistota a takové mini- nářadí seženete již od 150 korun, což není zas tak hrozný. To mi navíc připomnělo, že když už budete takové nakupovat, mrkněte se i na zámky. Zlodějů je v naši republice bohužel hodně a snowboard je velice drahá a dobře zpeněžitelná záležitost. Poslední, na co bych vás ještě chtěl upozornit je lámání přezek. Nic není nezničitelné (vím z vlastní zkušenosti) , proto uchovávejte mimo sjezdovky vázání zapnuté a zklopené.
Jsem si jistý, že už většinu z následujících věcí máte, ale pro jistotu to zde shrnu. Základní vybavení snowboardisty bych pro přehlednost rozdělil na tří skupiny. První je hlavní vybavení na ježdění, potom je tu oblečení a nakonec bych přidal ještě doplňky.
Snowboard je, jak mi všichni určitě dáte za pravdu, nejdůlěžitější věc z celého vybavení. Bez něj je váš všechno ostatní k ničemu. Dá se pořídit od 5000 až po 20 000 Kč a výš, takže to není žádná levná záležitost. Podle toho, kde a jak chete jezdit si můžete pořídit různě tvrdé a tvarované snowboardy. Naprostá většina jsou freeridová prkna..
Měkká obuv se požívá výhradně pro freestyle a jízdu volným terénem. Boty vznikly úpravou kanadských bot do sněhu, ale dnes jsou samozřejmě technicky dokonalejší a hezčí, takže nebudete vypadat jako Hugo z hor. Největší výhoda této obuvi je vysoká pohyblivost jak na snowboardu, tak i při chůzi. Jsou velmi pohodlné a mají vysokou pružnost.
Tvrdé boty se používají pro alpskou techniku a závodění, kde je potřeba větší ovladatelnost. Spolu s tvrdým vázáním a slalomovým prknem jsou optimálním vybavením pro hodně rychlou jízdu. Jsou mnohem těžší než měkké boty, ale zato zajišťují větší stabilitu na prkně. I když vypadají jako lyžařské boty (přezkáče), ale jsou mnohem pružnější, protože mají v předu, na boku a uprostřed pružné díly.
Spodní vrstva je na horách velice důležitá. Sníh, déšť, vítr a spousta dalších ošklivostí vás může otravovat celý den co budete na sjezdovce. Je třeba mít pod bundou další teplé svršky i spodky. Doporučuje se nějaké speciální oblečení typu flís nebo moira, ale dobře poslouží i svetr po babičce nebo teplejší mikina. Hlavní je to nepodcenit a nedejbože jezdit s tenkou vrstvičkou a tričkem.
Bunda je, jak všichni víme, vrchní část oblečení. Image je u snowbordisty velice důležitá a existuje velké množství módních bund (v případě slečen třeba i kratších v pase aby vynikl zadeček). Přesto by se nemělo zapomínat na hlavní účel bundy, a to chránit nás před mrazem. Na bundě rozhodně nešetřete a koupte co nejkvalitnější s minimálně 5.000mm vodním sloupcem, kapucí, větracími otvory v podpaží a vysokým límcem. Brzy zjistíte jak důležité je všechnu tu vymoženost mít. Často opomíjeho nechcete mít mokrej, doporučuji kupovat drobátko delší střih.
Kalhoty Jsou to samé jako bunda s rozdílem, že vám mají chránit nohy a především zadek. Důležitý je zde volný střih, zvýšený pas a zesílení vzadu a na kolenou. V rámci možnosti hledejte kalhoty, které mají vespod gumu a chrání tak vaše nohy před vniknutím sněhu zespoda.
Rukavice jsou další nedílnou součástí základního oblečení. Ani zde se nevyplatí šetřit, protože jsou ruce na snowboardu jediné pohyblivé končetiny, kterými si budete nezřídka pomáhat. Měli by být z trvanlivého, nepromokavého a částečně prodyšného materiálu. Pro snowboardisty se dají nalézt i rukavice s chrániči zápěstí, které mnohdy velice pomohou a tvrdým povrchem, aby se nezničily při styku s hranami snowbordu..
Čepici a šálu bych ještě taky zařadil mezi základní vybavení. Mnohdy vídám snowboardisty bez obojího, ale musím říct, že jsem to zkoušel a při sebemenší rychlosti se mi z uší stávaly ledový kostky. Lidé tyto dvě přikrývky nevymyslely jenom pro srandu. Ochrání hlavu a co je ještě důležitější, ochrání vám krk a mnohdy zachrání před nachlazením. Používejte je !!
Helma je velmi důležitý doplněk. Zařadil jsem ji sem hlavně proto, že to ještě stále není základní vybavení každého snowboardisty. Přesto si myslím, že by být měla. Hlavu totiž máte jen jednu a helma Vám ji ochrání na 100%. Chápu... není to "cool". Jenže je lepší být cool a mrtvý nebo postižený nebo živý a zdravý? Dnešní helmy jsou navíc s polstrováním, takže Vám nebude ani zima a jestli se při náročné jízdě spotíte stačí jen otevřít větrání a hned je vše ok.
Chrániče už jsou doplněk pro zkušenější jezdce, skáčou nebo se třeba jen houpou v u-rampě. Pátéřák, chrániče předloktí a zápěstí, kolen, holení, ochrana kostrče a stehen ... vše to a mnoho dalšího se dá sehnat ve specializovaných obchodech.
Brýle. Ať už se jedná o sluneční (které se dají použít za slunečného počasí) nebo o lyžařské (pomohou hlavně při sněžení a v oblačném počasí) , brýle jsou podle mě velice důležitý doplněk. Bez nich to ve větších rychlostech ani nejde. Navíc vaše oči chrání proti nebezpečnému záření ze slunce.
Přiznávám, ochranný krém osobně moc často nepoužívám, to ale nemění nic na tom, že by se používat měl (kor ve větších výškách kde je vzduch řidší a je se zde docela jednoduché spálit).
Jezdit s batohem je většinou hrozná otrava. Pokud ho sebou opravdu musíte mít, doporučuji vzít na sjezdovku jeden pro celou skupinku a postupně si jej předávat.
Na vak na prkno jsem upozorňoval již v péči o snb. Prkno je drahé a jakékoliv poškrábání je okamžitě vidět. Zabalením do vaku pomůžete jak samotnému prknu proti poškození, tak i sobě proti nepříjemným kecům zaměstnanců veřejných dopravních prostředků.
| Mapa stránek | | © Filip Vostrý 2005-2012, všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu pouze se souhlasem autora. | Výměna odkazů |